Erasmus: výhra nebo horor!?

Zdravím, 

jmenuji se Johana Ludvíková a jsem absolventka osmiletého gymnázia u nás v Rychnově. Během svého studia jsem odjela na výměnný pobyt do Finska v rámci programu Erasmus+. Ráda bych vám řekla, že to byl hned od začátku nejlepší zážitek v mém životě, ale úplně tomu tak nebylo. Tenkrát jsem do toho šla po hlavě – vycestovat na delší dobu mě vždycky lákalo. Bohužel musím přiznat, že hostit někoho cizího u sebe doma na šest týdnů pro mě byl spíš horor, a o to víc jsem se bála výměny rolí. Dlužím omluvu i paní učitelce Romaně Vančákové, která to se mnou všechno musela řešit, protože moje tvrdohlavost neznala mezí. Byla jsem pevně rozhodnutá, že nikam nepojedu. Po domluvě s rodinou jsem ale nakonec přece jen vyrazila. Když jste teenager, emoce s vámi lomcují a spoustu věcí zbytečně hrotíte.

První týden ve Finsku byl extrémně stresující, brzy se ale ukázala neuvěřitelná povaha mé hostitelské mamky – byla to moje záchrana. Finská rodina i samotné Finsko mi nakonec daly jedny z nejcennějších zkušeností v životě. To, co pro mě dělali, bylo neskutečné. Prvotní obavy se proměnily v něco tak skvělého, že to spolehlivě smazalo všechny předchozí pochybnosti.

Dnes už jsem na vysoké škole a jedním z mých prvních kroků byl další výjezd, tentokrát na Erasmus do Německa. Právě se prokousávám svým prvním měsícem v Bonnu. A abych si to ještě trochu okořenila, rozhodla jsem se celý semestr absolvovat v němčině. Německy zatím moc neumím, ale jestli se to mám naučit, je tohle ta nejlepší příležitost. Neustále se tu sama sebe ptám, jestli to nebyla naprostá šílenost (nejspíš byla), ale každá nová zkušenost vás posune. I nepříjemné začátky se totiž můžou překlopit v něco fantastického – přesně jako tenkrát ve Finsku.

Všechny tyhle výzvy člověka neskutečně formují. Pokud si mě pamatujete, víte, že se jen tak neztratím a umím se ozvat. I proto věřím, že to nakonec zvládnu.

Doufám, že pokud budete někdy zvažovat výjezd do zahraničí, půjdete do toho. Nehledě na strach, obavy nebo třeba ne úplně hladký začátek. Já jsem nikdy nelitovala ani minuty.

Johana