Erasmus+ - dlouhodobá studijní mobilita ve Francii

Poslední únorový den jsme kolem jedenácté hodiny večer vyrazily autobusem z Prahy směr Štrasburk. Když jsme ráno po dlouhé cestě vystupovaly z autobusu, byly jsme celé rozlámané, ale vědomí, že po všech těch přípravách jsme konečně tady, nám vše bohatě vynahradilo. U autobusu už na nás čekaly naše hostitelské rodiny a Julie Shroda, paní učitelka, naše mentorka a koordinátorka projektů Erasmus+ z partnerské školy ve Štrasburku. Po krátkém přivítaní se naše česká skupina rozdělila a vydaly jsme se do svých nových domovů.

Po krátkém uvítání, vybalení věcí a sprše už na mě čekala klasická francouzská snídaně skládající se samozřejmě z bagety, beurre salé (slané máslo) a viennoiserie (souhrnný pojem pro všechno sladké pečivo). Nejsem první výměnná studentka mojí rodiny, takže byli velmi nenucení, i když já jsem byla občas trošku nervózní. Oběd, který jsem pomáhala připravovat, byl také typicky francouzský. Odpoledne jsem se šla projít s Margaux (moje výměnná studentka) a svojí host-mámou. Na večeři jsme měli palačinky neboli les crêpes. Večer jsem se už se svojí rodinnou cítila uvolněně a měla jsem pocit, jako by neuběhl jeden den ale týden.

První den školy byl náročný, protože jsme skončili až v šest večer. Ve Francii jsou dny do šesti normální, nejkratší školní den je do čtyř. Naštěstí je to ale docela v pohodě, hlavně díky dvouhodinové pauze na oběd. S Julií Shrodou jsme ještě ráno řešily organizační věci, oběd jsme si snědly na břehu řeky, která teče hned vedle školy, a po něm jsme v hodinách anglicky představovaly Českou republiku, Rychnov nad Kněžnou a naše gymnázium. Prezentace se nám velmi povedly. Večer jsem se byla poprvé sama projít v mojí čtvrti.

Úterý začalo předmětem historie-geografie v angličtině, moc mě to bavilo, učí se to úplně jinak než u nás v Česku. Také jsem se sama vydala do centra města. Procházela jsem se tři hodiny a poté jsem byla schopná se docela dobře orientovat.

Ve středu dopoledne jsem byla v čtyřpatrové knihovně, která je v mojí čtvrti. Po škole jsme se byly podívat u budovy Evropského parlamentu – je vážně impresivní. Večer jsem zcela spontánně šla s Margaux a její třídou do divadla. Ani trochu jsem toho nelitovala! Bylo to skvělé!

Ve čtvrtek už nás začaly dohánět školní povinnosti, tak jsme odpoledne šly do univerzitní knihovny/studovny. Musí se tam být potichu, což nás donutilo být opravdu produktivní.

V pátek jsem měla poprvé anglickou literaturu, opět mě to moc bavilo a zajímalo. Po škole jsem se znovu dlouho procházela sama po městě.

V sobotu ráno jsem si volala se svojí rodinou a potom jsem ještě před obědem jela se svojí host-mámou na kole na trh. Odpoledne jsme s holkami šly do města na nákupy a večer jsem šla se svojí rodinou do restaurace na tartes flambées (taková francouzská velmi tenká pizza).

Týden jsme zakončili nedělním výletem do menšího malebného města Colmar.