Fagaraš
Pohoří Fagaraš, zaujímá nejvýznamnější postavení v rumunské části karpatského pohoří jakožto nejdelší, nejrozlehlejší a nejvyšší ucelená část. Vypíná se zde nejvyšší vrchol celého státu Molkoveanul (2543 m). Pro své utváření, svérázný reliéf ledovcového původu, patří i mezi pohoří nejzajímavější a turisticky nejnavštěvovanější. Přesto jsou hory dotčeny civilizací poměrně málo a mohou poskytnou vše, co turisté a sportovci ve velehorách hledají - kouzlo drsné, ale i romantické přírody, hluboké lesy i daleké rozhledy, směle vedené turistické cesty, horolezecké i lyžařské terény.
Fagaraš se táhne od západu z údolí řeky Olt na východ do údolí řeky Dimbovita a sedla Tamašul, za nímž navazuje pohoří Piatra Craiului. Z širšího hlediska se do Fagaraše zahrnuje i masiv Iezer-Papuša a sled hor Ghitu - Frunti - Coiza, které se z užšího turistického hlediska popisují většinou odděleně. Osou pohoří je 70 km dlouhý hřeben vysokohorského charakteru. Šest vrcholků přesahuje výšku 2500 m. Jsou to Moldoveanul (2453 m), Negoiu (2535 m), Vistea Mare (2527 m), Caltun (2522 m), Dara (2501 m) a Vinatoarea lui Buteanu (2506 m). Severně spadá pohoří velmi strmě do Transylvánie k řece Olt, z hlavního hřebene odbočuje asi 25 krátkých bočních rozsoch vymodelovaných toky bystřin, souběžně stékajících z ledovcových kotlů hlavního hřebene. K jihu klesá Fagaraš, zvolna a měkce ve svahu pět a šestkrát delším než na severu, v dobře znatelných stupních do nížiny u řeky Arges.
Na vlastní modelaci reliéfu pohoří se podílel výrazným způsobem ledovec, vytvořil široká neckovitá údolí se strmými stěnami, ledovcové kary a ledovcová jezera v nejvyšších polohách hor. Nikde v Rumunsku nelze pozorovat tak mohutné důsledky činnosti ledovců jako při výhledech z vrcholů Moldoveanu, Vinatoarea lui Buteanu, v údolích Valea Mare al Avrigului, Valea Podragu aj. Reliéf spodní lesnaté zóny vytvořený vodní erozí je v příkrém protikladu k výše položeným tvarům ledovcového původu: široká údolí se náhle zužují, strmá skalní úbočí nabývají menšího sklonu a pokrývají se vegetací, úzké neschůdné hřebeny se rozšiřují v široké hřebeny mnohde porostlé skutečnými pralesy. Ve Fagaraši je 96 jezer, největší je Bilea (4,5 ha, hloubka 11,5 m). Na jižních svazích pohoří je zbudována velká přehradní nádrž Vidraru.
zpět