Curtea de Arges
Curtea de Arges, v pořadí druhé hlavní město Valašska (po Cimpulungu a před Tirgovistem), se nachází 36 km severozápadně od Pitesti a lze do něj snadno přicestovat vlakem i autobusem. Nedaleko od městského středu leží Argeský dvůr, obehnaný hradbou z říčních kamenů, a také nejstarší valašský kostel. Celý komplex byl přestavěný ve 14. století Radem Negruem (jinak známým také pod jménem Basarab I.), jenž byl zakladatelem Valašska. Jeho Královský kostel byl postaven v roce 1352 a freskami vyzdoben v roce 1384. Restaurátoři odkryli vrstvy starých maleb a dnes je možné seznámit se s původními byzantskými freskami, které se vyznačují značnou živostí a osobitostí, jež je přibližují spíše k dílu Giotovu než ke strnulým pózám typických pro řecké mistry. Hlavním stavitelem Curtea de Arges byl Manola, jehož nechal Neagoe Basarab (zadavatel díla) po dokončení stavby na střeše, protože si chtěl být jist, že stavitel nebude moci zopakovat svůj mistrovský kousek. Manola se pokusil uniknout, ale zabil se pádem. Také se traduje, že Manola nechal zazdít do klášterní zdi svou manželku, neboť tehdy panovala pověra, že stafia (duchové) dokáží uchránit budovy před zřícením.
Současný episkopální kostel není ovšem Manolovým původním dílem, ale přestavbou Lecomta de Nouy z let 1875 - 85. Tento Francouz má také na svědomí všechny benátské mozaiky a pařížské dřevořezby a obdobně chtěl naložit i s Královským kostelem. V úpravách mu však zabránil historik Nicolae Iorga. Hned u vchodu jsou v chrámu pohřbeny ostatky prvních rumunských králů a královen společně se zakladatelem kostela Neagoem Basarabem. Nevím, jestli tomu někdo v tu dobu věnoval pozornost, protože po tak bohatém a náročném výkladu se nám všem chtělo v autobuse spát, ale i to patřilo do naší bohaté exkurze.
zpět