Bukurešť
Bukurešť je hlavním městem Rumunska od r. 1862, kdy Rumunsko získalo samostatnost. Bukurešť leží na řekách Dimbovita a Coleutina. Rozsáhlé plochy parků a zeleně, široké, stromořadími lemované bulváry, terasovité kavárny a restaurace a vznosné veřejné budovy z 19. a 20. století vysloužily městu přízvisko „Paříž Východu“. Elegantní Calea Victoriei (Třída vítězství) tvoří hlavní tepnu města. Tento bulvár vznikl r. 1702 a po jeho stranách najdeme operetní divadlo, Stavropolský kostel s krásně zdobenými stěnami a vyřezávanými dveřmi, a Národní historické muzeum uchovávající sbírky zlata, šperků, drahokamů, talířů, pohárů a zbraní. Nejstarší exponáty pocházejí ze 4. stol. př.n.l. Za návštěvu stojí těž chrám Cretulescu ze začátku 18. stol., stejně jako bývalý královský palác, dnes sídlo Národní galerie. Blízký Park kultury se rozkládá na ploše 210 ha. Jeho součástí je i vynikající skanzen s více než sedmdesáti objekty: venkovská stavení, vodní a větrné mlýny pocházejí ze všech koutů země, hospodářské budovy aj. Bukurešť byla podle legendy založena v 15. stol. pasákem ovcí Bucurem. Počínaje rokem 1541 město několikrát dobyli Turci. V r. 1659 se stala Bukurešť namísto nedalekého města Tirgoviste správním střediskem Valašska, provincie Osmanské říše. Ve staré části Bukureští se dochovaly pozůstatky knížecího paláce z 15. stol. a krásný chrám Curtea Veche (Starý kostel) ze století šestnáctého.
Po 2. světové válce se město rychle rozrůstalo. Vznikala zejména obytná sídliště s vícepodlažními budovami na okrajích města. Neblahých změn doznala velká část městského centra: byly tam strženy stovky starých staveb včetně řady historicky cenných kostelů z 18. stol. a na jejich místech vyrostly vládní a správní budovy. Bukurešť je také hlavním hospodářským centrem Rumunska a zdaleka největším městem země. Konstanta, druhé největší sídlo, má šestkrát méně obyvatel. Průmyslové spektrum zahrnuje strojírenské, chemické, potravinářské a textilní obory, výrobu nábytku i elektrárny.
zpět